Čtvrťáčkův slovníček klingonštiny - Bonus

Po důkladném prostudování předchozích třech lekcí už bude každý dojista vědět, co právě čtvrťáček provádí, když dokola opakuje: "Žabít, oko, žabít, oko, žabít, oko, žabít, oko....." ;)

Čtvrťáčkův slovníček klingonštiny III

A je tu poslední série slovíček. Tentokrát je jich rovná desítka. Inu...tipujte:

bakok	batoh
biko	mlíko
čipi	čepice
čoj	stroj
čom	strom
kamik	kámen
kapi	tepláky
tanu	stan
uak	vlak
žabít	zavřít

Čtvrťáčkův slovníček klingonštiny II

Tabulku prvních dvaceti slov jsem doplnil a nyní vám nabízím k hádání další patnáctku. Poučte se tedy v první lekci a zkuste to znovu:

adač	ovladač
bečí	běží
hiko	lžička
hojík	rohlík
honin	hodiny
hybič	rybička
hybu	ryba
kongok	kolo
kupy	křupky
pák	pták
papít	papír
pát	spát
piču	pizza
pino	plína
ší	sýr

Čtvrťáčkův slovníček klingonštiny

Nevím, jestli tenhle skomírající a ultramegagigapříležitostný blog ještě vůbec někdo čte, ale pokud ano, rozhodl jsem se ke čtvrťáčkovým druhým narozeninám, po třech čtvrtinách roku od posledního článku (shodou okolností taktéž o slovech), sepsat jeho slovníček.

A aby to nebylo jen fádní, suché zapsání slov, rozhodl jsem se dát případnému čtenáři (je možné, že to jednotné číslo vůbec není od věci :) možnost, trochu si zapřemýšlet a pokusit se napojit do šéfíkovy mysli. Zkus, milý čtenáři, napsat do komentářů, co si myslíš, že jednotlivá slova v podání čtvrťáčka znamenají. Co přesně ona jeho klingonština vyjadřuje. Komentátor s největším počtem správně přeložených  slov, vítězí, získává nehynoucí slávu a titul Klingonolog roku (neplést s kynologem ani s gynekologem :).

Tak tedy jdeme na to. Zde je první dvacítka slov:

bobi	mobil
bumbuk	bonbón
čiko	klíče
čikyt	deštník
čít	číst
demi	dej mi
dykyt	kytky
giko	deka
komik	komín
mingik	medvěd
neminim	nevidím
oko	oko; okurka; otevřít
pečí	prší
pibo	pivo
piko	piškot
pono	pozor
tači	počítač
takat	karta
téket	krtek
šadát	salám

První slova

První krůčky máme za sebou dávno. Jakmile se čtvrťáček odlepil od nábytku, už mu ani pořádně nestačím. Žádné pobízení, žádné přemlouvání, prostě se po bytě prohání jako vítr.

Správná chvíle tedy propásnuta, a tak bylo s dalším příspěvkem tohoto blogu nutno počkat na první slovo.

Jeden by si myslel, že prvním čtvrťáčkovým smysluplným slovem bude táta. Celý svůj dosavadní život je doma převážně s tátou, navíc velmi často používal při žvatlání svou téměř nejoblíbenější kadenci: „Ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta.“  A někdy ještě mnohem rychlejší.

Prvním slovem ovšem bylo citoslovce „bác“. Bác, když upadne. Bác, když testuje tatínka vyhozením hračky z kočárku. Bác, když shodí misku s jídlem. Bác, když si nešikovný tatínek někde ublíží. Bác skoro při každé příležitosti. Jako druhé přidal razantnější „bum“. Nejspíš, aby mohl všechny ty „bácy“ pěkně odstupňovat. Takže kdybych chtěl, aby mě čtvrťáček oslovil právě tehdy, musel bych být jedině šašek Bumbác.

Táta tedy dál čekal. Doufal, že dalším novým slovem už ho čtvrťáček osloví. Jenže čtvrťáček si mnohem raději začal říkat o jídlo. Následujícím slovem bylo „ham“. Vlastně nikoliv „ham“, ale jakýsi mix mezi pitím a jídlem. Tedy mez „brm, brm“ a „ham, ham“. To třetí slovo zní „bama“.

Dalším, kdo se dočkal, jsem opět nebyl já, ale paní krát(ká). Ano, oním čtvrtým slovem, bylo slůvko „máma“. A kdo by si myslel, že tatínek byl osloven čtvrťáčkem hned potom, šeredně by se mýlil. Následně se totiž svého oslovení dočkala „bába“ a hned potom „dede“.

Nakonec, jak už to tak bývá, čtvrťáček oslovil i mě. To vám bylo u nás doma slávy! A co na tom, že si při každém oslovení připadám tak trochu jako jugoslávský diktátor. Rozplývám se nadšením vždy, když ke mně čtvrťáček natáhne ručičky a řekne: „Tito!“

Šéfovi byl jeden rok...

Výborný článek...

...o tom, jaké je to být na "otcovské" dovolené najdete tady na stránkách projektu Táto, jak na to.